VIII/2000

Zpět na časopis

SLON
Úvodník
Příběh Hopův Bylo nebylo… Jak jste prožili letošní Barchan
Jak byste si představovali vaše vysněné prázdniny
Konec školní docházky (9. třída)
Soutěž (pohlednice)
Soutěž (o slona)

Milý čtenáři!
i
Milí čtenáři!

Právě si čtete poslední číslo školního časopisu. (Nepodléhejte panice – je to poslední číslo v tomto školním roce!)
Je dobře, že Slon nepošel na úbytě nezájmu a že mu někteří z vás pomáhali, aby se pravidelně objevoval mezi žáky naší ZŠ. Na straně druhé je třeba říci, že mnozí začali s elánem působit coby redaktoři, ale po krátké době “odpadli”. No, to se stává. Hlavními Sloními “ošetřovateli” se stali redaktoři a redaktorky z 5. a 7. třídy, podporovaní šesťáky a občas osmáky. Dobrou zprávou je i fakt, že v případě nutnosti už by časopis na svém počítači dovedl upravit do konečné podoby Honza Dokulil.
Rozvážným krokem se Slon vydal i na Internet, odkud pronikl i na CD-ROM počítačového časopisu CHIP. A to, věřte, není na většině škol obvyklé – vydávat časopis v papírové i internetové podobě, dostat se na celonárodní “cédéčko”…
Snad se v brzké době podaří získat vybavení, které umožní, aby se časopis od začátku až do konce rodil ve škole – jako vaše dílo, váš výtvor.
Poděkování patří i dačické firmě Bastl, prodejci kancelářské a výpočetní techniky, kde se časopis na laserové tiskárně tiskl (přesně řečeno: vytiskl se vždy jednou a ve škole se nakopíroval).
Na závěr přijměte přání krásných, dobrodružství a zážitků plných prázdnin. A těm, kteří školu opouštějí, přejeme do dalšího života hodně úspěchů.

Na shledanou!!!

Zpět

Příběh Hopův
Sedím takhle na stavidle a hle, vidím Hopa. Hop, hop a Hop je u mě. "Ahoj Hope! Počkej na mě, skočím si hop do vody." Žbluňk! Co mi to teče do úst? Zelená tekutina mi leze i z uší.
(pokračování /???/)

 Zpět

Bylo nebylo...
Jednoho jaderného dne uprostřed atomové elektrárny se krčil rozklepaný mužík, který netušil, že Gargamel shodí ježibabu do jaderného komína i s lopatou.Ježibaba spadla až do sklepa, kde už na ní čekalo všech pět trpaslíků.Trpaslíci se podivovali : "Copak tu děláte, babičko?"
"Hledám Popelku!" odpověděla čarodějnice.
"Tak ta před chvílí odletěla na kouzelném koberečku !" oznámili jí ve-sele trpaslíci.
A čarodějnice tedy nastartovala svou nejnovější ETU a odletěla. Ces-tou ji ale smetla tlaková vlna a Popelku nestihla najít. A proto Popelka žije šťastně i s Aladinem na létajícím koberečku a ještě neumřeli...

The End

Zpět

Bitala R.: Nebyl přítomen.
Cibulka P.: Také tam nebyl, ale tvrdí, že nic moc.
Midrlová H.: !O mně tam nepiš!! (Pozn. autorky: Zvracela až běda!)
Poláčková Bar.: NUDA!
Leitkepová O.: Viděla jsem kožáckýho, bombáckýho a chemickýho kluka, kterej byl fakt dost jedlej a dále jsem viděla spoustu ožralých mladíků,kteří už tak jedlí nebyli.
Kandusová E.: Dost dobrý!
Pitourová A.: Docela dobrý.
(Pozn.: Barchan = slavnosti v Jemnici /ano, tam vyrábí čaje firma Jemča/, kdysi věnném městě královském)

Zpět

Jak byste si představovali vaše vysněné prázdniny?
Habr M.: Na motorce (Dandy 50) a s plným kufrem dolarů!
Bitala R.: Strávit je s opačným pohlavím.
Leitkepová O.: Já bych chtěla potkat aspoň jednoho upíra, letět stí-hačkou, nepodpálit barák a naučit se arabsky.
Midrlová H.: Prožít něco tajemného v pyramidách v Egyptě .
Poláčková Bar.: Já bych chtěla prožít něco hrůzostrašnýho.
Cibulka P.: Chtěl bych být sám doma ,mít velký dům, sluhy, auta, fir-my, peníze, bazény...
Pitourová A.: Mít vilu, bazén, hodně prachů a kluka!!!
Zábranská V.: U moře.
Romanová L.: Nevím.
Habrová M.: A jak to mám vědět?! (S motorkou v Itálii)

Zpět

Konec školní docházky

9.třída je poslední metou základní školy. Abych řekl pravdu, náš postoj vůči škole se změnil pouze nepatrně. Jako nejstarším žákům jsou nám svěřovány zodpovědnější úkoly a vždy se od nás čeká, že budeme vzorem pro ostatní
V tomto posledním ročníku se prověřují naše vědomosti nejen souhrnným opakováním učiva ze všech předchozích tříd, ale i tím, že několik žáků absolvovalo přijímací zkoušky na rozličné střední školy. Naštěstí pro každého z nás, kdo se hlásil na nějakou střední školu, dopadly jeho snahy úspěšně.
Když si člověk řekne, že k nejstarším žákům na škole by mělo mít ostatní žactvo největší respekt, je to více méně naopak. Posunky posměchu z různých oblastí sklízíme hlavně od tříd druhého stupně. Díky tomu, že jsou první a druhý stupeň ve dvou různých patrech naší školy, tak se s žáky nižších tříd prakticky nestýkáme.
Je konec posledního školního roku naší povinné školní docházky a všichni z naší třídy budou nastupovat buď na učňovské obory, nebo na střední školy s různými zaměřeními. A my všichni z deváté třídy se tímto loučíme se starou známou školou, se všemi učiteli a se všemi spolužáky.

Zpět

SOUTĚŽ
Pošli Slonovi (na adresu školy) pohled z prázdnin a můžeš vyhrát čokoládovou cenu!
PS na pohled připiš heslo ”SOUTĚŽ”

Zpět


CHCEŠ VYHRÁT SLONA?

Vylušti hádanky a řešení rychle odnes Báře Poláčkové do 7. třídy.
Výherce bude vylosován.

Hloupý Honza dostal od pana krále dvě hádanky (tu třetí mu odpustili). Pomůžeš mu najít řešení?

Je to syn tvé matky, ale není to tvůj bratr, kdo to je?

co dělal kdo co přes co?
přes jaké co?
co udělal koho co kdo co?
koho co na kom čem?

 

 

Zpět
(řešení:
- jsi to Ty
- Skákal pes přes oves, přes zelenou…)