Zpět na Slona III/99 Zpět na úvod
Advent
Některé adventní svátky
(Kristův vrstevník, jeden z apoštolů)
V lidové tradici je pokládán za patrona nevěst. Na jeho svátek se prováděly různé úkony, pomocí kterých měla děvčata zjistit, kdo se stane jejich ženichem (někde podobné věci prováděli i mládenci, aby zjistili svou nevěstu).
Třesení stromem, házení pantoflem - viz jinde v časopise.
Klepání na kurník - o půlnoci před sv.Ondřejem se klepalo na kurník, pokud se z něj ozval kohout, děvče se do roka vdalo, pokud slepice, zůstane děvče svobodné.
Spatření obrazu - nastávajícího manžela (jeho obraz) prý bylo možno spatřit na vodní hladině, v zrcadle, dokonce v komíně!
Rozhodne to pes - několik dívek položilo kousek chleba na lopatu, čí kousek snědl pes jako první, ta se měla nejdříve vdát!
zpět(žila v 1. třetině 3. století, mučena a zabita pro svou křesťanskou víru)
V předvečer svátku chodívaly “Barborky” - bíle oděné ženy a dívky - po vsi, navštěvovaly chalupy, rozdávaly dárky i napomenutí. 4.12. se také řežou třešňové větvičky (“barborky”), dávají se do váz s vodou, aby rozkvetly. (Někdy se počítalo, kolik dní bude trvat, než větvičky rozkvetou. Pokud to trvalo 5 dní, měl být příští rok nejlepším měsícem květen /je to 5.měsíc/).
zpět( žil v rozmezí let 250 - 350, po smrti rodičů rozdal část majetku chudým, později se stal biskupem)
Sv.Mikuláš byl pokládán za patrona námořníků a rybářů, jeho svátek byl spojován s vírou v bohatství. Ve střední Evropě se neujalo, aby mikulášská nadílka probíhala o Vánocích, čili nám dárky na Štědrý den nenosí Santa Claus (=sv.Mikuláš), ale Ježíšek.
Den před svátkem obcházel vesnici mikulášský průvod, který býval ve 14. - 19. století početnější než dnes (byli v něm např. husaři, kominík, sedlák se selkou, ras atd.).
zpět(žila ve 3. století, rozdala své věno lidem, mučena a zabita r.304)
Světice je pokládána za potronku švadlen a kočích, ochránkyni před čarodějnicemi. Na její svátek se nesměl příst len ani drát peří
. zpětByl dnem příprav na oslavy narození Krista (to bylo stanoveno na první Boží hod vánoční). Lidé se přísně postili a děti věřily, že večer uvidí zlaté prasátko. Někde byl rozšířen z
vyk chodit na koledu (viz známá koleda “Nesem vám noviny”).Na Štědrý den končil s východem první hvězdy adventní půst. U štědrovečerního stolu nesměl být lichý počet osob. Před večeří se všichni pomodlili, poděkovali za uplynulý rok a poprosili o požehnání do roku příštího, o to, aby se za rok zase všichni sešli. Jakápak se podávala jídla? Kuba (kroupy s houbami), hubník (houbový nákyp), luštěninová polévka, pečivo, sladkosti, ovoce… každý se měl najíst dosyta a ještě muselo jídlo zbýt (záruka hojnosti v
příštím roce). Část pokrmů se dávala dobytku a zvířatům, sypala do studně, kladla ke kořenům stromů v sadu.Na Štědrý den nebyl zdoben stromeček, ale vystavovány jesle (Ježíš se dle tradice narodil ve chlévě a za první kolébku mu sloužily jesle - žebřiny připevněné ke zdi, za které se dobytku dávala tráva nebo seno). Byl to vyřezávaný model chléva, zaplněný postavičkami lidí a zvířecích figurek. Později začaly vznikat tzv. betlémy, které zachycovaly i krajinu kolem jeslí.
Zvyk zdobení vánočního stromečku se do naší země dostal na počátku 19. století. Stromeček postupně vytlačil betlémy.
Štědrý den byl pokládán za nejvhodnější příležitost k zjišťování, jaká budoucnost lidi čeká. Rozkrajovala se jablka, pouštěly lodičky ze skořápek (viz jinde v časopise), lilo olovo. Stejně tak se opakovaly pokusy děvčat zjistit, zda se vdají a za koho.
Štědrý večer byl příležitostí rozdávat a přijímat dárky, i když původně se více nadělovalo na sv.Mikuláše. Později se hlavní nadílka přesunula na Štědrý večer.
zpět25. prosinec - Boží hod vánoční
V tento den se dle starokřesťanské tradice narodil Ježíš.
Všichni věřící měli rozjímat, podle lidové víry se nesmělo vůbec pracovat (ani třeba ustlat postele).
zpět26. prosinec - sv.Štěpán, 2. Boží hod vánoční
( Kristův současník, r. 37 ukamenován)
Je považován za patrona koní. Před východem slunce se pouštělo koňům žilou, aby byli celý rok zdraví a čilí. Také se světilo obilí určené k jarní setbě.
Rozšířené bylo i koledování (Koleda, koleda, Štěpáne!), které trvalo od Štědrého dne až do Tří králů. zpět
28. prosinec - Svátek mláďátek
Král Herodes nechal po Kristově narození povraždit v městě Betlémě a jeho okolí všechny chlapce ve stáří do dvou let, aby tak zabránil naplnění věštby, která předpovídala narození Spasitele.
V lidové víře měl tento den velký význam pro zdraví malých dětí.
zpět(narodil se koncem 3. století, r.311 zvolen papežem, zemřel r.335)
Původně se s tímto svátkem nespojovaly žádné významné zvyky a oslavy, protože 31. prosinec nebyl mnohde považován za poslední den v roce.
Později se s tímto svátkem ztotožnily oslavy konce roku, lidé se modlili, slavili, hojně jedli. Konec starého roku doprovázely přípitky s přáním všeho dobrého. Přes silvestrovskou noc nesměla hospodyně nechat pověšené prádlo. Po staveních obcházely “Ometačky”, které metlami očišťovaly dů
m.“Den přeslavný jest k nám přišel, v němž má býti každý vesel; radujme se veselme se v tomto novém roce.”
zpět(Kašpar + Melichar + Baltazar)
Tímto dnem vánoční svátky končí. Podle tradice se Mudrcové od Východu (později lidovou tradicí změněno na Tři krále) přišli poklonit malému Ježíškovi a předat mu dary.
Na Tři krále se chodilo na koledu, domy měly na dveřích či vratech inciály králů K+M+B.
zpět