Zpět na úvod Zpět na časopis

V/2001

Úvodník
Ach ty lyže Jaká byla spokojenost s lyžování v 6. třídě
Ahoj z prázdnin
Ztracené plavky Bungee jumping naopak
Zmotorizovaná pohádka o stopující Karkulce Kanálník a Silvestr
Básně Recepty podle šéfkuchaře Vašmana
Slůně

Tak jsem zase tady!!!
Doufám, že to taky oceníte. Teda musím uznat, že v příštím životě bych byl radši učitel, ředitel, nebo cokoliv jinýho, páč mám z minulých dní nemilou zkušenost. Vysvědčení. Moje sebevědomí bylo značně narušený.

O.L. M.H.

zpět

Ach ty lyže

Všem je jistě známo, že naše škola před nedávnem navštívila sjezdařskou dráhu v Mrákotíně. Tam se jezdilo na sjezdovkách a na běžkách. Běžky se obešly téměř bez zranění. U sjezdovek to ale bylo horší. Tam byla dokonce i zlomená noha. Zraněného odvezla sanitka až do Jihlavy. Tak takové bylo naše lyžování.

Kolík

zpět

Jaká byla spokojenost s lyžováním v 6. třídě

Josef Mochar - šlo to
Mirek Táborský - rád bych si to zopakoval
Petr Neshyba - líbilo se mi to
Tereza Midrlová - bez komentáře
Lucie Wirglová - nevím
Lenka Fučíková - docela to šlo
Milena Kolářová - škoda, že jsem tam nebyla
A paní učitelka Michlová - moc se mi to líbilo, ráda bych si to zopakovala

zpět

Ahoj z prázdnin

Začátkem školního roku jsme se zúčastnili výtvarné a literární soutěže "Ahoj z prázdnin".
Koncem prosince přišli výsledky - bohužel jsme se neumístili, přesto patří poděkování všem, kteří naši školu reprezentovali.
Ve výtvarné části, kde bylo hodnoceno 3853 prací ze 468 škol, nás zastupovali Martin Králík, Michal Lajtkep, Jana Hrbková a Olga Leitkepová. V části literární soutěžilo 514 prací ze 121 škol. Naši školu zviditelnily příspěvky od Jana Dokulila, Lucie Romanové a Veroniky Baštářové.
Závěrem přijměte - jako vzpomínku na léto - soutěžní příspěvky Veroniky a Lucie.

Ztracené plavky

Letos o prázdninách jsem byla na táboře. Už týden před odjezdem jsem se těšila na svou kamarádku Elišku a také na to, až se předvedu ve svých nových dvojdílných plavkách.
Nastal očekávaný den. Náš oddíl se jmenoval Rákosníčci a byl v něm s námi kluk, do kterého jsem se úplně zbláznila. Jmenoval se Jirka. Byl hezký, hodný a milý. Prostě - zamilovala jsem se do něj až po uši.
Jednoho dne jsme se šli koupat. Protože šel samozřejmě i Jirka, vzala jsem si své nové plavky. Když jsme dorazili k vodě rychle jsme tam naskákali. Stříkali jsme po sobě, potápěli se, skákali z můstku. Po hodině nás vedoucí zavolal, abychom vylezli, že se musíme vrátit do tábora. Když jsem vyšla z vody já, začali se najednou všichni smát. Ukazovali na mě a já jsem nevěděla, co jim najednou přišlo na mně tak vtipné. Podívala jsem se na sebe a cítila jsem, jak rudnu. Ta ostuda. Mně totiž chyběl vrchní díl plavek! Otáčím se a běžím nazpátek do vody.
Plavky jsem samozřejmě našla, ale já jsem byla posměchem všech dětí v táboře. Včetně Jirky. A tak skončila má velká láska. A plavky? Ty leží hluboko ve skříni a já vím, že je na sebe už nikdy nevezmu.

Veronika Baštářová

Bungee jumping naopak

V létě jsme bili na dovolené v Itálii. Jednoho krásného slunečného dne jsme navštívili zábavný park Mirabilandia.
Jedna z atrakcí byla na způsob bungee jumpingu. Jenže se neskákalo dolů po laně, ale vystřelovalo to lidi nahoru do výšky asi 100 metrů. Dlouho jsme u této atrakce stáli a dívali se, co to s lidmi dělá. Byl slyšet jenom křik a jekot.
Dlouho jsem se rozmýšlela. Zkusit, nezkusit? Člověk má prý v životě zkusit vše, proto jsem si s celou rodinou a dalšími lidmi stoupla do fronty. Čím více jsme se blížili k místům, tím lidé odcházeli, nebo to vzdávali: Je to atrakce pro silné povahy.
Už se to blíží…Několik lidí před námi si sedlo na sedačky. Kontrola uvázání a už to jede ohromnou rychlostí nahoru, dolů, nahoru, dolů. Slyším jen křik, nahoru se ani nedívám. Konec: Vystupovat.
Je řada na mně, říkám si: "Přece neuteču! Teď, když jsem se dostala na řadu." Už nás volá muž, který tuto atrakci obsluhuje. Sedáme si. Kontrola připoutání. Zatroubení. Znovu kontrola připoutání. Znovu zatroubení. A letím. Žaludek mi lítá nahoru, dolů. Musím vydržet. Lidi křičí, ani já nejsem pozadu. Ta rychlost je šílená: nahoru, dolů, nahoru, dolů. Nestačím nic sledovat jen se držím. Konec, už bude konec. Nic jiného si nepřeji. Hurá, vystupovat. Obsluhující odepíná pásy. Já se stavím na nohy, ale jistá si vůbec nejsem.
Bylo to zkrátka "něco". Prý se tahle atrakce podobá letu rakety. "Už nikdy, už nikdy", říkám si. Skláním hlavu před lidmi, kteří skáčou bungee jumping, ne jednou, ale víckrát. Jsou to prostě dobrodruzi.
Já jsem to zkusila jednou a dlouho na park Mirabilandia a na atrakci podobné bungee jumpingu nezapomenu.

Lucie Romanová

zpět

Zmotorizovaná pohádka o stopující Karkulce

Toho dne poslala maminka Karkulku za babičkou s košíčkem. Babička měla totiž narozeniny. Košíček obsahoval láhev domácí malinové šťávy, třenou bábovku, několik tub šumivého celaskonu a také několik malých, ale důležitých náhradních dílů k babiččině ojeté škodovce. Byly zabaleny v hedvábném papíře a převázány ozdobnými stužkami. Sluníčko pěkně svítilo a Karkulka si vykračovala silnicí, vedoucí hustým porostem. Už se těšila na to, jak babičku potěší a cestu si krátila veselou písničkou: “Šla Karkulka silnicí silnicí silnicí ...”
Jenomže místo cyklistů zaslechla v dáli vrčení motoru. Vůz se rychle přibližoval a Karkulku napadlo, že by mohla zamávat. Třeba jí řidič zastaví a kousek sveze. Vždyť k babičce do borového údolí zbýval ještě notný kus cesty. A skutečně. Než stačila podruhé mávnout, už plynule přistával vedle ní elegantní kabriolet značky Pontiac. Za volantem seděl, věřte, nebo ne, vlk v elegantním pepita obleku, na hlavě bílou kšiltovku z téže látky. Z koutku úst mu vyčnívala luxusní dýmka značky Dunhill, z níž stoupaly kroužky vonného dýmu.
Když spatřila Karkulka vlka za volantem, zmocnil se jí strach a chtěla utéci, ale vlk jí pohotově otevřel dvířka a laskavými slovy ji zval dál: “Počkej, Karkulko, kam bys utíkala, přece by ses mě nebála. Copak nemáš radost, že se svezeš v tak rychlém a pohodlném autě?”
Za chvíli už Karkulka byla klidná a vychutnávala jízdu. Auto uhánělo s větrem o závod lesnatou krajinou a vlk se rozhovořil. Otázka stíhala otázku...

Pokračování příště.

Kolík

zpět

Kanálník a Silvestr

Omlouváme se za dlouhou neúčast Kanálníka ve školním časopise. Kanálník ve svých 16ti letech podlehl alkoholu, a proto byl dlouhodobě léčen.

...A byla zima! Blížil se Silvestr 2000. Náš milý Kanálník, proslulý svým rýpáním v kanálech se rozhodl oslavit Silvestra bez kapky alkoholu, páč se mu díky pobytu v léčebně alkohol zprotivil. Našel si dvě hůůůůůšlechtilé kanálnice a společně se vydali k blízkému hřbitovu, kde ležel pochován jeho blízký přítel a příbuzný krysák Pepa. Zaplakali nad jeho hrobem, odhrnuli kopičku sněhu a do polozmrzlé kamenité hlíny plné kostí a dávných předků zapíchli flašku ferneta, aby i Pepa měl něco z příchodu nového milénia.

Všichni ale měli tak obrovskou depresi, že i Kanálník zapomněl na to, že je abstinent.
A ten smutek prostě museli, museli a museli zapít.

Za pět minut půlnoc už všichni leželi ožralí u Pepova pomníku. A za minutu půlnoc už byli na cestě na záchytku.

Tak se nám milý Kanálník opět dal na chlast. A jeho dvě přítelkyně s ním zůstaly v jeho zatuchlém domečku..

(O.L., M.H., H.M.)

zpět

Básně

Sedím s hlavou prázdnou,
civím z okna ven.
Kamarádi mě tupkou nazvou,
to je zase den.

Počmáraná lavice,
nechápavej pohled.
Už mě bolí palice,
chce to větší nadhled.

Zrovna jsem se probrala,
koukám do písemky.
Za dobrou známku abych žebrala,
jó, to budou výsledky.

(O.L.)

Můj život je velká ironie,
já sama žiju sarkasmem.
Chudák, kterej v mým světě žije,
ten shnije,
já ďábel, svatej Eminem.

(O.L.)

Čokoláda

Čokoláda je věc dobrá,
hodně lidí to taky pozná.
Tloustnu po ní celkem rychle,
už mi nejdou zapnout rifle.
Beďarů mám plnej ksicht,
od čokolády mě však neodradí nic.
Čokoláda je jako droga,
jsem po ní jak doga.

Hana Midrlová

zpět

Recepty podle šéfkuchaře Vašmana

Turecké taštičky

potřebujeme:
50 g másla, 1 velká cibule, 250 g mletého masa, mletý pepř, sůl, citrónová šťáva a kůra, 500 g lístkového těsta, mouka na vyválení

postup:
Na másle zpěníme drobně nakrájenou cibuli, přidáme mleté maso a opečeme. Potom ho zalijeme asi 3 lžícemi vody a podusíme. Nakonec do něj vmícháme pepř, trochu citrónové kůry a šťávy a podle chuti osolíme.
Lístkové těsto rozválíme na pomoučeném vále na tlustší placky a vytvarujeme z něj obdélníky, které naplníme připravenou nádivkou. Okraje stiskneme a urovnáme na plech potřený studenou vodou a upečeme v horké troubě.
Podáváme teplé k různým druhům alkoholických i nealkoholických nápojů.

Bramborová česnečka

potřebujeme:
1,5 litru vývaru z masa nebo masoxu, 2 velké brambory, 2 vejce, 6-8 stroužků česneku, 1 střední cibule, 2 lžíce oleje, majoránka, sůl, petrželka

postup:
V hrnci zpěníme na oleji drobně nakrájenou cibuli a jemně rozsekaný česnek, přidáme brambory nakrájené na větší kostky. Přelijeme je vývarem, osolíme a necháme asi 30 minut vařit. Na troše oleje umícháme do tuha vejce, která na prkénku rozsekáme nožem na malé kousky a přidáme je do polévky. Dochutíme majoránkou a sekanou petrželkou.

Dobrou chuť Vám přeje Vašman !!!

zpět

Slůně

Která zvířata se schovávají v přesmyčkách?

G - R - Y - T
N - I - B - O - Z
L - A - R - Ž - O - K
C - E - V - E - Z - E - J
D - Ý - R - O - K - O - L - K

Doplň názvy písniček

  1. Na tom pražským….
    2. Šly panenky….
    3. Komáři se….
    4. Černé oči, jděte….
    5. Já jsem z Kutné….
    6. Vyletěla holubička ze….

    Umíš je i zazpívat?

Jestli tě zajímá, co nás čeká v následujících dnech, vylušti si tuto tajenku:

  1. Pyšný jako
    H - had
    V - páv
    G - kočka

  2. Těžký jako
    Y - slon
    X - hroch
    W - mravenec

  3. Hloupý jako
    R - opice
    S - osel
    C - ondatra

  4. 4. Pilný jako
    B - veš
    M - blecha
    V - včelka

  5. Král zvířat je
    Ů - medvěd
    Ó - mamut
    Ě - lev

6. Rychlý jako
D - blesk
T - šnek
V - želva

7. Přede jako
Ž - slepice
Č - kočka
Š - vrabec

8. Řve jako
A - orel
I - ježek
E - tygr

9. Chytrý jako
A - opice
O - pštros
Š - pes

10. Studený jako
Í - led
Á - zmrzlina
É - kámen

Tajenka:………………

J.C.

zpět