Ale víte, že v štědrosti Vánoce nespočívají? Pokud nenajdeme pod stromečkem náš vysněný dárek, nalezneme společně to, co je nejpodstatnější. A nejen v době Vánoc.

Máme na mysli pohodu, klid, duševní vyrovnanost. A spolu se svými blízkými si uvědomme, že nikoliv dárky, ale společně strávené vánoční dny jsou to, co potřebujeme a po čem toužíme.

Takže ahoj v lednu a buďte - nejen o Vánocích - v pohodě.

redakce

Která básnička byla podle vás nejhezčí?: Všechny byly pěkné, ale ocenil bych, jak děti v 1. třídě, i když měly strach, dokázaly zarecitovat pěknou báseň.

Máte nějaké nové předsevzetí do nového roku?: To je velice záludná otázka, ale o jednom bych věděl. Chtěl bych udělat kásting na nového anděla.

Radek

Olča

Jak by měla vypadat vánoční besídka ve škole?

Midrlová Hanča: Hlavně když bude chlast.
Bitala Radek: Plno nápojů a holek.
Leitkepová Olča: Víno, zpěv a nějakej hůůůšlechtilej hošan.
Habr Mirek: Nejlepší by bylo, kdyby byl místo besídky den volna.
Cibulka Petr: Mě je to u pr...
Šindlerová Simona: Nevím, to je jedno.
Vašmucius Václav: Seš nějak zvědavá!

Marťa

Brzy už jsou Vánoce a s nimi přijde i Ježíšek. I z těch, co v něho nevěří, se stanou před časem vánočním velice věřící. Kdo by nevěřil v bytost, která mu přinese pod vánoční stromeček nějaký hezký dáreček. A co proto, abyste něco dostali, musíte udělat? Stačí, když rodičům nezapálíte dům, nenabouráte jejich “ani cizí” auto, a pomoz vám bůh, když ještě nemáte řidičák. A tak jsem se zeptal několika spolužáků s jakým dopravním prostředkem přijíždí Ježíšek. Divíte se, proč jsem se ptal? Protože se vše neustále zdražuje, tedy i dopravní prostředky, a tak mě zajímalo s jakým dopravní prostředkem přijíždí Ježíšek. Je přece důležité, aby investoval raději do dárků, než aby si koupil Mercedes! Spokojí se s Trábošem!

-p. učitelka Michlová: Ježíšek určitě přijede ve Škodovce.
-Vít Habr: Asi BMW. To se dalo čekat.
-Libor Bitala: Na sáních, které jsou tažené soby.
-No a já: Na saních, které potáhne kráva Milka.

Jak to tak vypadá, o Vánocích naše životní prostředí neutrpí.

Martin Králík

Byla Káča, co chtěla čerta,
určitě s ní mlátila puberta.
Ona chtěla za ním do pekla,
ale vůbec se ho nelekla.
Skočila mu na záda,
pane, to je paráda!
Káča, ta se jen tulí,
ale čert už jenom bulí:
“Co jsem vzal za vochechuli,
která se stále jenom culí,
hned bych ji vzal po kebuli.”
Čert do pekla Káču nese,
až se z toho země třese.
A pak v pekle, to je mela,
Káča by uklízet chtěla.
Smejčí, vytře, zametá,
čerte, ty jsi popleta.
A co bylo potom?
Káče se ven nechtělo,
u čertů se brečelo.
Jeden čert se tomu smál
a pak toho litoval;
Káču za ženu si bral.

Eliška

Plyšový méďa

Jednou, když už napad’ sníh,
nepřešel mě smích,
co já chtěla nejvíce?
Aby byly Vánoce!
Co jsem si mohla přát,
nějakou hračku,
co by mě mohla hřát.
chtěla bych plyšového medvídka,
co přiveze Ježíšek,
není to jen pohádka,
támhle leží dáreček.
Rozbalila jsem ho,
co se děje?
To je můj méďa,
co se na mě směje.
A určitě rád si se mnou hraje.
Má mě přece taky rád,
je to můj věrný kamarád.

Verča

Marika

Zasněžená ves

Po domku plul se planý chmel
ve tvaru velikánské lyry,
a když jsem nebe uviděl,
musel jsem myslit na safíry.
Záhon byl kvítím vrchovatý,
byly tam růže, šalvěj, máty.
Těch vůní, když jsem kolem šel.
Teď pod sněhem je celá ves i stráň,
kde rostl loni vřes.

Vánoční koleda

Holoubek přinesl v zobáčku Popelce oříšek zlatý.
A když ho Popelka rozkousla, byly v něm bálové šaty.
Co všechno v takovém oříšku ukryto ještě být může.
byly tam hedvábné punčochy, střevíčky, vějíř a růže..

Zima

Někdy se mi zdává sen a ten se mi vrací,
že si sedám do škamen nad slohovou prací.

Máme úkol o zimě a o kráse její.
Už se nohy boří mně cestou do závějí.

Vždy jsem měla ráda přírodu. Ten klid je úchvatný, vrací mi vzpomínky.

To je asi také důvod, proč se tak ráda vracím na místo, kde si vybavuji všechny krásné chvíle.

Poslouchám a vnímám krásy přírody. Listí tu šumí - obzvlášť na podzim. Větve se ohýbají pod náporem větru, sem tam se ozve hlasité kuňkání žáby. Občas se vynoří z rybníka i nějaká rybka, která se se žbluňknutím opět vrací do svého domova pod hladinu vody, která se úlekem rozčeří. Pozoruji vlnky, jak se točí po hladině.

Odněkud z dálky ke mně doléhají hlasy dětí ze vsi a já se vracím do přítomnosti.

Ačkoliv jsem tu velmi ráda, něco mě nutí vrátit se domů. Prostě doma je doma.

Marťa Habrová

Vítek

Klimešová B. - volkmen, Furby, oblečení
Kandusová V. - kytaru, lodičku, Furby, oblečení
Kosová R. - helmu na kolo, kolečkové brusle, chrániče, oblečení
Ondřejka P. - vrtačku, kolečkové brusle, skejbort, akvárko na ryby
Brandl H. - hokej a fotbal 2001, cédéčka
Lička O. - sprinterské boty
Habrová I. - rotoped, kartáč na vlasy, lak na nehty
Kokoszka J. - počítač, fotbal a hokej 2001, cédéčka
Kott V. - knížku, hodinky
Burešová M. - pejska do bárbího domu, sponky do vlasů
Fišerová J. - Pikachu, tričko Pokemon, oblečení, hry
Táborská M. - bazén, tričko Pokemon, hračku Pikachu
Vaněk O. - kombajn, nakládač

Mirek Táborský: Walkman, video, stan.
Myslím, že si to nezasloužím.
Pepa Mochar: Kalkulačka, dvacet litrů benzinu.
Myslím, že si to zasloužím.
Jiří Králík: Kolečkové brusle, benzin do pionýra.
Nevím, jestli si to zasloužím.
Tereza Midrlová: Všechno a hlavně bratra.
Myslím, že si to zasloužím.
Petr Neshyba: Nevím.
Nevím.
Milena Kolářová: Plyšového Pikachu, rádio, kolo.
Myslím, že si to nezasloužím kvůli známkám.

Dne 9.11. se setkaly 4 školy: Staré Hobzí, Nová Bystřice, Slavonice, Kunžak. Proč se setkaly? Přijely si zahrát fotbálek. Hrálo se v Kunžaku, mají tam opravdu hezkou halu. Ale teď konec vychvalování cizích, pojďme chválit sebe. Jak se dalo čekat, musel tým ze Starého Hobzí nastoupit hned po příjezdu. Hráli jsme naprosto suverénně, vyhráli jsme všechna utkání, až na menší prohru s Novou Bystřicí. Velice dobře hráli: Evžen Andruch, Karel Klepáček, Lukáš Kadlec, Zdeněk Moudrý. Velice pěkně hrál i Jan Dokulil, který dal 1s před koncem utkání vítězný gól. Nakonec mi zbývá už jen politovat Slavonice, které měly velice neurotického trenéra, který jim slíbil prověrku z fyziky. Hráli jsme prostě dobře.

Martin

12 žampiónů, lžíce oleje, 60 g strouhaného sýra.

Náplň:
200 g pečeného vepřového masa, 1 cibule, 2 lžíce oleje, 3 lžíce bílého vína, 1 lžička hladké mouky, 400 g strouhaného sýra, koření kari, vorčestr, sůl, 2 lžíce šťávy z pečeného masa.

Očištěné žampióny omyjeme, odřízneme třeny, hlavičky trochu vyhloubíme. Hlavičky žampiónů krátce podusíme na oleji. Maso se šťávou umeleme na masovém strojku (maso umeleme bez šťávy, aby bylo suché). Drobně nakrájenou cibuli a jemně nakrájené žampiónové třeny osmažíme na oleji, zasypeme moukou, osmažíme, přidáme mleté maso, víno, koření, sůl a krátce podusíme. Do směsi vmícháme strouhaný sýr a žloutek a naplníme hlavičky žampiónů. Posypeme je strouhaným sýrem a zapečeme pod grilem nebo v hodně vyhřáté troubě.

Podáváme s dílky citronu a slaným pečivem.

1 střední kachna, 100 g sádla, 2 cibule, 2 dl smetany, 40 g hladké mouky, 250 g žampionů, 60 g másla, 2 bobkové listy, sůl, cukr, ocet, kopr.

Kachnu zbavíme křídel, očistíme, omyjeme, osušíme, osolíme a pak naporcujeme asi na 10 dílů, páteř a klouby odsekneme. V kastrolu na sádle osmahneme drbně nakrájenou cibuli, zalijeme asi 3 dl vody, přidáme bobkový list, kachnu, přiklopíme a do měkka dusíme. Hotové porce přendáme do jiné nádoby, mouku promícháme se smetanou, vlijeme do omáčky, povaříme, vyjmeme bobkový list, přidáme cukr, ocet a ještě povaříme. Žampióny očistíme, překrájíme a na pánvi na másle osmažíme. Pak je osolíme a vložíme do omáčky. Přidáme kachnu a prohřejeme. Podáváme s kynutými knedlíky.

Vašek