Druhé kolo je za námi a naše řady prořídly o čtyři soutěžící. Škoda. Vy, co jste zůstali věrní, jste dopadli následovně:

Správné odpovědi 1.kategorie: 1B,2A,3B,4C,5B,6A,7B,8B,9 32.12:4+1,10 6

Správné odpovědi 2.kategorie: 1C,2A,3B,4A,5C,6B,7B,8C,9 17+37+46 10 14-13

Výsledky 1.kategorie:

Šárka Jirmusová-9, Tereza Hemzová-9, Michaela Cvrčková-10, Ondřej Lička-10,Ivana Rodová-10, Martin Leitkep-9, Barbora Klimešová-10, Lucie Fišerová-10, Veronika Kandusová-9

Výsledky 2.kategorie:

Lenka Fučíková-8, Miroslav Táborský-5, Karel Šulista-8

3.kolo soutěže

1. kategorie

1.Koloseum se nachází

a)v Řecku v Aténách

b)v Itálii v Římě

c)v Řecku ve Spartě

2.Která poušť je blíž k rovníku?

a)Gobi

b)Sahara

3.Minaret je

a)štíhlá věž u arabských modliteben

b)miniaturní malba

c)hudební nástroj

4.Papež dal Jana Husa do klatby, proto Hus odešel

a)do Kutné Hory

b)na Kozí Hrádek

c)do Kostnice

5.Proslulý román o Švejkovi napsal

a)Josef Hašek

b)Jan Hašek

c)Jaroslav Hašek

6.Autorem detektivních příběhů, v nichž vystupuje Sherlock Holmes, je

a)Alfréd Hitchcock

b)Arthur Conan Doyle

c)Agatha Christie

7.Během jednoho oběhu kolem Slunce se Země otočí

a)365 krát, proto má rok 365 dnů

b)12 krát, proto má rok 12 měsíců

c)24 krát, proto má den 24 hodin

8.Některé měsíce mají 30 dnů, jiné 31 dnů.Kolik měsíců v roce má 28 dnů ?

9.Co je to hadovka valčická ?

a)plaz

b)houba

c)bylina

10.Kovář to má vpředu, pekař uprostřed a zedník vzadu.Co to je ?

2.kategorie

1.Antonín Dvořák byl

a)hudební skladatel,opera Rusalka

b)hudební skladatel,opera Prodaná nevěsta

c)hudební skladatel, opera Hubička

2.Nositel Nobelovy ceny za literaturu se jmenuje

a)Jaroslav Seifert

b)Josef Seifert

c)Jan Seifert

3.Místo, kde rozžhavené a roztavené horniny vystupují z nitra Země na povrch, se jmenuje

a)láva

b)vyvřelina

c)sopka

4.Území, ze kterého voda teče do jednoho hlavního toku, se jmenuje

a)úmoří

b)povodí

c)říční síť

5.Samostatný stát ČR se na mapě objevil

a)1.1.1992

b)1.1.1993

c)28.10.1918

6.Co je to indigo?

a)míšenec Indiána a Španělky

b)jihoamerický indiánský kmen

c)modré přírodní barvivo

7.Nicolo Paganini hrál na

a)housle

b)klavír

c)bubny

8.Mezi sedm divů světa patří

a)chrám svatého Petra v Římě

b)šikmá věž v Pise

c)Semiramidiny zahrady

9.Která skupina čísel je následující?

10 1 9 2 8 3 7 4 6 5 5 6 4 7 3 8 2

a)9 1

b)9 3

c)7 3

10.Jak se jmenovaly děti v Panklově rodině na Starém bělidle?

Těším se na vaše odpovědi, které odevzdávejte do schránky Slona v týdnu

od 10.-14.března.Poslední termín je tedy pátek 14.března.

JC

Jaké byly jarní prázdniny?

V jedné hodině slohu 8. třídy se paní učitelka Cvrčková zeptala na tuto otázku. Měli to napsat a takto to vypadalo:

Jeroným Bochníček: O jarních prázdninách jsem byl v Třebíči a bylo to tam docela dobrý. Ale od pondělí do čtvrtka to bylo nic moc, protože všichni byli ve škole. Ale od pátku do neděle to bylo docela dost dobrý. Jinak byly prázdniny celkem bezva.

Patrik Kleban: Jarní prázdniny se mi líbily, protože znamenaly úlevu od školy.Taky jsem mohl chodit do Písečné za kamarády. Také jsem se byl podívat v Českých Budějovicích. S klukama jsme chodili hrát něco podobného penbolu. Také jsme hráli karty v klubovně.Jarní prázdniny byly prostě BOMBA!

Miroslav Táborský: Moje prázdniny byly dobré. Třeba když jsem běhal za naším psem, když mi utekl do lesa nebo když jsme se byli podívat , jak myslivci střílí lišky. Také jsem jako vždy hrál hry na počítači a sledoval televizi, Tyto prázdniny se mi líbily.

Daniel Dvořák: jarní prázdniny byly dobré, a to hlavně protože jsem si odpočinul od školy, mohl jsem být déle venku a déle spát.S holkama jsme se v neděli vydali i do přírody.

Karel Šulista: Jarní prázdniny pro mne začaly dost mizerně, protože jsem onemocněl. Po pěti dnech pití teplého čaje, polykání prášků a potění jsem se uzdravil. Dobré bylo, že jsem nemusel vstávat tak brzy a mohl jsem si odpočinout od školy. Stejně byly jarní prázdniny dost krátké mohly by být ještě tak o měsíc delší. Pak bych byl možná spokojen.

Josef Mochar: já si myslím, že jarní prázdniny byly výborné, ale mohly být delší. Počasí bylo krásné- sluníčko svítilo, led na rybníce netál, takže se určitě nikdo nenudil. Také je výhoda, že můžeme dlouho spát. Já osobně jsem spal do desíti hodin. Myslím si, že prázdniny byly záživné, zábavné a dobré. Mě se opravdu velmi líbily.

Petr Neshyba: Tyto prázdniny bych stanovil na takový průměr- nebo spíše horší. A to z toho důvodu, že jsem musel hodně pracovat a ke konci prázdnin jsem byl nemocný. Takže nic moc.

Jiří Králík: Letošní jarní prázdniny se mi nelíbily, protože byly moc brzy. Ze začátku prázdnin jsem byl pořád doma, protože jsem byl pořád doma. Zbývající dny, i když jsem už směl ven, byla opět nuda, protože nikdo jiný venku nebyl a ještě k tomu bylo škaredé počasí.

Vanda Haškovcová: Jarní prázdniny jsem si užila u kamarádky. Bylo spoustu zábavy. Každý večer jsme se těšily na další den. Chodily jsme pomáhat tetě se zvířaty. Je škoda, že jsem musela odjet domů zrovna na můj svátek.

Libor Kolík Bitala: Mé letošní jarní prázdniny se lehce dají skloňovat se slovem nuda. Venku mě totiž nic nelákalo, protože jedinou možností „externího vyžití“ bylo bruslení, což mě absolutně vůbec nebaví. Proto jsem byl doma a sledoval televizi. Když mě ani toto masmedium nedokázalo svými pořady upoutat, uchýlil jsem se k počítači. Prostě nic moc!

Lucie Wirglová: Letošní jarní prázdniny byly stejné jako vloni. Každá den jsem byla doma a sledovala televizi nebo poslouchala rádio. Ven se mi jít nechtělo, protože nebyl sníh jek na lyžování, tak ani na jiné zimní sporty. Když byl na rybníku led, tak se zase nenašel nikdo, kdo by šel ven. Takže nuda jako každý rok.

Lenka Fučíková: Jarní prázdniny se mi moc nevydařily. Byla jsem jen jednou nebo dvakrát venku. Potom už jsem jen ležela doma, protože mě přepadla rýma, kašel a teplota. Naštěstí to přes prázdniny přešlo a mohla jsem zase jít do školy.

Čím budou?

Někoho z Vás možná zajímá co bude ze současných devátáků. Kde budou studovat nebo se učit? Kvůli tomuto jsem jim do třídy dal jakýsi dotazník. Deváťáci jsou ale tvorové nespolupracující, a tak mi trvalo tři dny, než jsem je přemluvil, aby ho vyplnili. Tří bohužel chyběli, a tak jsou tu odpovědi od dvanácti žáků, kteří moji otázku pojímali různě. Napíši vám tedy, jak to přesně napsali oni:

Jevgenij Andruch:1.škola-SOUz-automechanik;2.škola-SOUz-opravář zemědělských strojů

Veronika Baštářová:1.škola-SOŠ Podnikání a služeb-Telč;2.škola-SOŠ Hotelnictví a turismus Pelhřimov

Dominik Brandl:1.škola-SOŠ-Telč;2.škola-IŠŠ-Dačice OPČ

Vít Habr:1.škola-SOUz-automechanik;2.škola-SOUz-opravář zemědělských strojů

Simona Hemzová:1.škola-SOUz-kuchař-číšník-Dačice;2.škola-SOU-kuchař-číšník-Třešť

Marika Kadlecová:1.škola-SOU-malířka skla a keramiky-Třešť;SOU-malířka skla a keramiky Třešť

Eliška Kandusová:1.škola-SOŠ-podnikání a služby;2.škola-Gymnázium Dačice

Alena Kolářová:1.škola-SOŠ-veterinární a zemědělská-Č.B.;2.škola-SOŠ-agropodnikání-J.H.

Martin Králík:1.škola-SPŠ-tech-Třebíč;2.škola-SPŠ-Jihlava

Roman Přikryl:1.škola-SPŠ-technická-Třebíč;2.škola-SPŠ Jihlava

Tomáš Lajtkep:1.škola-IŠŠTao-obchod. podnikat. činnost;2.škola-IŠŠto-truhlář-dřev.konstrukce

Osmáci dostali otázku: Čím chci být? A měli za úkol ji během chvíle písemně zpracovat a takto vypadaly jejich odpovědi rok před velikým rozhodováním:

Daniel Dvořák: Já bych se chtěl vyučit uměleckým kovářem a pokud by to nevyšlo, tak bych chtěl být sklářem.

Vanda Haškovcová: Myslím, že každý si vybere své budoucí místo podle svých zálib. Mě baví starat se o zvířata a aranžovat květiny. Ale spíše se přikláním k těm zvířatům. V příštím roce se budu muset rozhodnout napevno, ale rozhodně to nebude lehké.

Lenka Fučíková: Nemám ani páru!!! Vůbec nevím, čím bych chtěla být. Jsem totiž moc vybíravá. Jeden čas se mi líbí to a za chvíli zase něco jiného. Třeba teď se mi žádné povolání nezamlouvá.

Lucie Wirglová: Já jsem se rozhodovala mezi ekonomickou školou v Telči a mým dlouholetým snem stát se advokátkou. I když mi doma rodiče říkali, že na práva nemám hlavu, stále to byl můj sen. Ovšem až do nedávna. V poslední době se v televizi objevuje dost případů, kdy se advokát spletl a někoho místo na pět let odsoudili třeba na dvacet. Potom nastupují do akce přátelé odsouzeného a advokáta za určitou cenu chladnokrevně zavraždí. Takže to vypadá, že nakonec půjdu přece jenom na tu ekonomku!

Petr Neshyba: Momentálně bych chtěl asi být ze všeho nejvíc programátorem. Myslím si, že nebýt naší počítačové učebny, tak by mě takové zaměření ani nenapadlo. Doufám, že to vyjde, i když moje známky nejsou zrovna nejlepší.

Josef Mochar: Chci jít na Lesnickou školu v Lesonicích, kde byl i můj taťka a myslím si, že se mi tam bude líbit. A moje náhradní škola bude také nějaká lesní, ale ještě nevím kde.

Jiří Králík: Po dokončení základní školy bych se chtěl věnovat studiu na SOŠ Automobilní v Českých Budějovicích na čtyřletém oboru diagnostika motorových vozidel. Myslím si, že by mě to bavilo, ale nikdo nemůže vědět, jestli udělám přijímačky. Stejně mám ještě rok času a za tu dobu můžu svůj názor klidně mnohokrát změnit.

Miroslav Táborský: Tato otázka je pro mne již vyřešena. I když tomu povolání moji rodiče nevěří, chtěl bych být číšníkem, a kdyby mi toto povolání nevyšlo, byl bych kuchařem.

Patrik Kleban: Já ještě vůbec nevím, ale stejně si s tím zatím hlavu nelámu, protože před sebou mám ještě rok času. Nevím, co se za tu dobu stane. Třeba se zlepším v učení, třeba mě přejede auto.

Jeroným Bochníček: Chtěl bych být truhlářem, protože práce se dřevem je mi blízká.

Libor Kolík Bitala: Tak toto je téma, nad kterým se často takřka marně zamýšlím. Někdy už si myslím, že ze mne snad nic nebude. Občas mi sice nějaký ten nápad hlavou probleskne, ale to jsou opravdu jenom náznaky. V poslední době uvažuji o povolání učitele, ale nevím.

Karel Šulista: Nejraději bych si zvolil povolání, u kterého bych se moc nenadřel a vydělal bych si velké peníze. Ale počítám s tím, že se mi to nesplní. Proto uvažuji o práci truhláře, jelikož mě práce se dřevem docela baví. Ale za ten rok se toho ještě může dost změnit a já budu chtít být třeba popelářem.

A uvidíme, jak to bude vypadat za rok.

Kolík

Ahoj, člověče!

Hned z počátku mého dopisu bych se s Tebou chtěla porozhlédnout po celém světě. Začněme tam, kde jsi byl nejdřív. V Africe totiž býval obrovský deštný prales. Ty si to možná nebudeš chtít přiznat, ale díky Tobě tam je nyní jen rozsáhlá stále se rozrůstající poušť. Podobně je na tom Asie. Tam je to ovšem mnohem horší. Kromě té pouště tam navíc bojuješ sám se sebou, místo abys nastolil mír. A to všechno hlavně kvůli tomu, že Ti vadí různá víra, která je přitom čistě osobní věcí každého. Proto vymýšlíš mnohé nebezpečné zbraně, jimiž systematicky likviduješ sám sebe.

Na druhé straně planety na tom rozhodně nejsi o nic lépe. V Severní Americe buduješ obrovské stavby a přivoláváš tím na sebe neštěstí, a to jen proto, aby ses zviditelnil. Stavíš velká města, kde se pohybuje mnoho automobilů. Ty zamořují prostředí, v němž žiješ, a tím Ti ničí zdraví. Snažíš se žít ve vzájemném porozumění a souhře, ale zároveň zbrojíš proti těm, kteří žijí na druhé straně zeměkoule, i když by Tě neměli zajímat.

Rozhodně Ti netvrdím, že Evropa je nějak skvělá. Ta je na tom stejně špatně jako celý zbytek světa.

Všude se také velice agresivně chováš k těm, kteří se od Tebe liší jenom trochu, třeba pletí nebo stylem života. Ale stále jsou to lidé úplně stejně jako Ty! Žiješ ve velké závisti a chamtivosti, což rozhodně není Tvou dobrou vizitkou pro jiné civilizace, jež třeba ve vesmíru žijí.

Kvůli těmto všem důvodům bych Ti ráda navrhla, aby ses sám nad sebou zamyslel a trochu se pokusil změnit a napravit to, co jsi pokazil.

Pod africkou pouští je prý jakási podzemní řeka, tak bys v oněch místech mohl vyhloubit vrty, aby se voda dostala na povrch.

V Asii se prostě zkus rozumně domluvit, vždycky se totiž dá najít nějaký ten kompromis, s nímž budou všichni souhlasit.

Pokus se také všechny státy na celém světě odzbrojit, aby na sebe už nemohly útočit.

Je také zbytečné stavět obrovské stavby, proslavit přece můžeš mnoha jinými způsoby. A když už chceš obrovská města s osobní i hromadnou dopravou, tak se alespoň více snaž vytvořit vozidla s ekologickým pohonem. Ty víš, že to jde, jen na tom málo pracuješ.

Ta závist také rozhodně není potřebná. Když vidíš, že má někdo něco víc než Ty, tak se prostě zkus více snažit a buď trpělivý, uvidíš, že se zadaří. Přísloví nám přece říká: „Trpělivost přináší růže.“

Proč se chovat špatně k lidem, kteří mají jinou barvu pleti? Oni za to nemohou a Tobě tím přece také smrtelně neubližují. A pokud by Ti opravdu nějak vadili, tak si takových lidí prostě nevšímej. Bílí, černí, rudí, žlutí-všichni jsou lidé!

Po přečtení tohoto dopisu si asi říkáš, že mi přeskočilo. Podle Tebe se tohle jen tak nedá zvládnout, že? Ale já tě ujišťuji, že to jde. Chce to jen snahu a pochopení druhých. Peněz na to také určitě budeš mít dost, vždyť na to nejsi sám, jsi přece zastoupen více než šesti miliardami lidí, což je určitě dost. Neboj se, já Ti také pomohu!

Tvá Matka Země

(Kolík)

Polibky a líbání

O čem je řeč ...

Líbání nebylo dostatečně doceněno. Je to velmi příjemná činnost, ale přináší i mnoho užitku. Co všechno dokáže polibek dokazují výzkumy lékařů i vědeckých institucí.Profesor Johannes Huber z Univerzitní kliniky ženských nemocí ve Vídni zjistil, že polibek skutečně pomáhá snižovat stres. Substance, které to mají na vědomí, jsou produkovány mozkem pouze při skutečně dlouhém a vášnivém polibku. Čím je pusa vroucnější, tím je těchto látek víc a zvyšuje se také jejich léčebný účinek. Výzkumy uskutečněné na McBillově institutu v Montrealu zase ukázaly, že polibek také zabraňuje tvorbě látek způsobující další negativní jevy v organismu, jako jsou vysoký krevní tlak, zvyšování obsahu cholesterolu či odumírání mozkových buněk. Pacienti se mohou daleko rychleji uzdravit, když se budou často, rádi a dlouze líbat. Stomatologická akademie v Chicagu soudí, že líbání povzbuzuje proces tvorby slin. Ty obsahují vápník a fosfor, prvky s pozitivním vlivem na stav zubní skloviny a zabraňující vzniku zubního kazu. Australský tým lékařů objevil ve slinách substance, které dokáží urychlit hojení ran. Při polibku jsou předávány partnerovi a vyvolávají u něj rychlé samoléčení otevřených poranění. Na nedávném kongresu německých lékařů byla věnována pozornost také otázkám bolesti. Několik referátů zdůraznilo, že intimnosti a především polibky jsou téměř zázračným lékem na mnoho potíží a dokáží zmírnit i ty nejsilnější bolesti. Lékaři z McBillova institutu tvrdí, že ten, kdo se často líbá, má zvýšenou imunitu a také pomaleji stárne. Profesor Ulf Böhmig zdůrazňuje, že polibek je vlastně specifickým druhem preventivního očkování, protože sliny obsahují velké množství bakterií, z nich 80 procent je společných všem lidem a 20 procent individuálních. Při polibku se baktérie přenášejí a ty cizí vyvolávají v organismu stav pohotovosti a mobilizují imunitní systém, který začíná produkovat protilátky. Patrně nejzajímavější výsledky přinesl více než desetiletý výzkum líbání v Los Angeles.

Zajímavosti

Polibek aktivizuje tvorbu pohlavních hormonů zejména tehdy, když dochází k doteku jazyků partnerů. Při doteku úst a jazyků začíná slinivka břišní produkovat větší množství inzulínu a vyděluje se více adrenalinu, což uvádí člověka do "radostného stavu připravenosti". Ve větším množství produkované neuropeptidy ničí kortizol, který má na svědomí stres, proto se lidé při o po líbání cítí velmi dobře optimisticky. Líbání vyvolává rychlejší tlukot srdce: u mužů je to kolo 110 úderů za minutu a u žen o něco méně, což je velmi prospěšné pro krevní oběh a prokrvení a prokysličení organismu. Po polibku dýchá člověk místo dvacetkrát až šedesátkrát za minutu, což zajišťuje větší přísun kyslíku. Polibky zbavují člověka zbytečných napětí a dokáží zastavit i silnou škytavku. Kdo se často líbá, mívá méně problémů s krevním oběhem, žlučníkem, žaludkem a kornatěním cév. Při polibku je v "práci" 38 svalů obličeje, což vede k lepšímu prokrvení obličeje a jejímu pomalejšímu stárnutí. Časté líbání může dokonce vyhladit i první vrásky.

Chemie polibku

Rty a ústa člověka obsahují velice citlivá nervová zakončení. Vášnivý polibek proto v lidském organismu může vyvolat doslova záplavu nejrůznějších reakcí: puls se zvýší na 120 úderů za minutu, stoupá tělesná teplota. Rapidně se zvyšuje podíl hormonů v krvi, což povzbuzuje látkovou výměnu a krevní oběh. Dochází k vylučování adrenalinu, což odstraňuje bolest. Tzv. neuropeptidy posilují imunitní systém a podle nejnovější americké studie tak lidé, kteří se hodně líbají, mají menší zdravotní problémy než jejich méně vášniví spoluobčané. Kromě toho má líbání pozitivní vliv na krásu a štíhlou linii. Při tzv. francouzském polibku se spálí 12 kalorií a do pohybu se dá současně 39 obličejových svalů. Takovým příjemným způsobem se vyhlazují vrásky a kůže je napnutější. Líbání je dobré pro péči o zuby, neboť když člověk myslí na vášnivý polibek nebo se na něj těší, zvyšuje se vyměšování slin. Sliny rozpouštějí zubní plak a odstraňují škodlivé bakterie. To však neznamená, že bychom si snad neměli čistit zuby! Bez zubní pasty a kartáčku to rozhodně nepůjde. Nepříjemný zápach z úst by se totiž brzy postaral o to, že by k žádnému líbání ani nedošlo.

Statistika

Sexuolog Alfred C. Kinsey ve své studii zjistil, že v poválečné Americe byl francouzský polibek mnohem rozšířenější u žen než u mužů. 70 % žen, které neměly předmanželský sex, byly zkušené alespoň v líbání jazykem. U žen, které vyzkoušely před manželstvím sex, to dokonce bylo 90 %. U mužů existovaly rozdíly v závislosti na úrovni dosaženého vzdělání: zatímco 77 % vzdělaných Američanů vyzkoušelo francouzské líbání, u méně vzdělaných mužů to bylo jen 40 %. Pro mladistvé je líbání první formou sexuálních zkušeností. Dívky začínají s líbáním o něco dříve než chlapci. Podle nejnovějších průzkumů mělo zkušenosti s líbáním 60 % chlapců a 68 % dívek ve věku 14 let. V sedmnácti letech mělo za sebou líbání 91 % chlapců a 96 % dívek.

Rekordy

Rekord v délce líbání drží Neli van der Hoeven a Wanderley Coasta de Silva, kteří se vydrželi líbat celých 34 hodin a 11 minut. Přitom pravidla Guinnessovy knihy rekordů jsou více než přísná: během celého rekordního líbání se musí rty obou partnerů nepřetržitě dotýkat, pár musí být bdělý, musí stát a nemůže přijmout pomoc třetí osoby nebo nějakého předmětu (např. polštář).

Nejsou dovoleny přestávky a pár musí zůstat na jednom místě. Nejdelší filmový polibek trval 185 sekund a uskutečnil se ve filmu „You’re in the Army now“. Ženskou partnerku při líbání tehdy ztvárnila herečka Jane Wyman, první manželka Ronalda Reagana.

Nejvíce polibků rozdal 15. 9. 1990 Alfred Wolfram v New Brightonu při Minnesota Renaissance Festival: za osm hodin si jeho rty vychutnala 8001 žena, jeden polibek tedy zvládl za 3,6 sekundy.

Pár tipů na závěr

Nějaké zaručeně fungující pravidlo pro dobrý polibek neexistuje. Někteří mají rádi žhavý a vášnivý polibek, jiní mají raději pevný a vlhký, mnozí upřednostňují jemný a hravý polibek. Vzájemné dotýkání rtů bývá někdy začátkem milostných hrátek. Líbáním začíná sexuální spojení. Příliš drsný, vlhký, mdlý nebo dravý polibek může snadno udělat rychlý konec romantickému okamžiku mezi dvěma partnery. Aby se vám to nepřihodilo, je třeba dbát na pár drobných, ale o to důležitějších detailů:

Při francouzském polibku se nedoporučuje příliš silně sát partnerův jazyk. Ne všem to musí být příjemné. Taktéž není vhodné jazyk nadmíru špulit. Člověk pak může mít pocit, že líbá datla.S francouzským líbáním začněte pomalu a něžně. Teprve po chvíli stupňujte intenzitu líbání. Okamžité prudké proniknutí jazykem do úst partnera může být někdy kontraproduktivní. Většina lidí má ráda, když jsou líbáni na krku a na šíji. Příjemné okamžiky způsobuje líbání na vnitřních stranách rukou a nohou, zkusit můžete i vnitřní stranu zápěstí nebo špičky prstů. plné rty nevypovídají nic o kvalitě polibku. I úzké rty mohou nádherně líbat, avšak pouze za předpokladu, že je partner vnímá jako měkké a poddajné. Při líbání tedy není vhodné pevně svírat rty. Zapomínat by se nemělo ani na péči o rty. Při čištění zubů si zubním kartáčkem vyčistěte i jazyk a patro. Sídlí zde totiž bakterie, které produkují nepříjemný zápach z úst. Neopouštějte dům bez polibku! Kdo se ráno se svým milým rozloučí polibkem, začíná nový den v pohodě a je tak méně ohrožen stresem nebo nějakou nehodou.

(autor/ka se nepodepsal/a)

A je tu to, na co jistě většina z Vás čeká. Jsou tu výsledky jedné ankety. Ta anketa se jmenuje:

a) Budvar top twenty

b) Top Ten nejoblíbenějších

c) Dvanáctka Starobrno

d) Top fünfundzwansig?

A správná odpověď zní……………………..za d)

Top Ten nejoblíbenějších 2003

Všechny Vás určitě zajímá, jak tato anketa dopadla. Ale proč spěchat? Vždyť času máme přece dost. Nejprve se podívejme na něco z pravidel: Ankety se mohli a zúčastnili všichni žáci druhého stupně naší školy. Každý měl k dispozici tři hlasy, které mohl zcela anonymně rozdělit třem různým osobám (dívky chlapcům a chlapci dívkám) nebo dát všechny hlasy osobě jedné. V tomto aspektu se při sčítání hlasů objevil jeden problémek. Jeden z hlasujících totiž na svůj lísteček napsal jména dvou osob a neoznačil, kolik hlasů komu náleží a tak jeden hlas zbytečně propadl kamsi do neznáma. Občas také bylo velice obtížné určit, komu vlastně hlasy patří, protože někteří z hlasujících zapomněli, že na druhém stupni máme i sourozenecké dvojice (Králík, Kandusová, Hemzová). Vše jsem nakonec snad správně určil a sestavil žebříček. Jelikož jsem osoba nedůvěřivá, ověřoval jsem také regulérnost hlasování a zdá se, že jste vše brali vážně. Jeden vtipálek se sice našel, ale ten za mnou později sám přišel, abych jeho hlas opravil. Rád bych také upozornil na to, jak vlastně vznikl námět k této anketě. Začalo to jakousi sázkou mezi Lucií Wirglovou a Jiřím králíkem, který tvrdil, že v takovéhle anketě by určitě vyhrála ona. Jak jejich sázka dopadla, uvidíme na výsledkové listině. Nyní se ale vraťme zpět k anketě a řekněme si některá čísla: celkový počet hlasujících byl padesát dva, což znamená stoprocentní účast při hlasování. Pro dívky hlasovalo dvacet pět chlapců. Ti mohli dívkám dát sedmdesát pět hlasů, ale díky zmíněnému zapomnětlivci dostaly dívky „jen“ sedmdesát čtyři hlasy. Pro chlapce bylo hlasováno plným počtem hlasu a to je osmdesát jedna. Celkový počet hlasů tedy mohl být sto padesát šest, ale použito bylo sto padesát pět. Bylo mnoho lidí, co nedostalo hlas žádný. Tito lidé by ale rozhodně neměli být nějak zarmouceni, protože bylo málo hlasujících na mnoho lidí.

Malou zajímavostí je, že vítězové obou kategorií dostali shodný počet hlasů. Ostatně podívejte se sami. Tady je:

výsledková listina ankety Top ten nejoblíbenějších 2003

Kategorie dívek:

1. místo: Eliška Kandusová-sedmnáct hlasů
2. místo: Lucie Wirglová-dvanáct hlasů
3. místo: Iva Mocharová-deset hlasů
4. místo: Veronika Kandusová-osm hlasů

5.-7. místo: Marika Kadlecová, Veronika Baštářová, Jana Brůžková-šest hlasů

8.-10. místo: Michaela Cvrčková, Simona Hemzová, Alena Kolářová-tři hlasy

Kategorie chlapců:

1. místo: Karel Šulista-sedmnáct hlasů
2. místo: Jevgenij (Evžen) Andruch-deset hlasů
3. místo: Libor Kolík Bitala-sedm hlasů
4. místo: Dominik Brandl-šest hlasů

5.-7. místo: Jan Kokoszka, Hynek Brandl, Ondřej Lička-pět hlasů

8.-10. místo: Vít Habr, Daniel Dvořák, Patrik Kleban-čtyři hlasy

Kopie tohoto textu je uschovaná u jedné tajné osoby v PC a na disketě na jednom tajném místě. Případ je uzavřen a nadále zůstává zaprotokolován v tajné kanceláři Aktů X a připraven k dalšímu použití.

Vítězům gratulují a hlasujícím děkují pořadatelé ankety Top ten nejoblíbenějších 2003

Jiří Králík&Kolík

Vtipná příloha V  I I I

A abychom se nepřesportovali, tak se tentokrát podíváme na moře

Zachráněný trosečník, kterého vytáhli před chvilkou na palubu, se najednou vytrhne svým zachráncům a chce se mermomocí vrátit zpět na vor. „Co blázníš, člověče?!?“ diví se námořníci. „Právě jsem si všiml, že jedete do Laosu, a to já namohu potřebovat, vždyť já jedu úplně na opačnou stranu!“

K trosečníkovi, trávícímu dlouhé dny na malinkém ostrůvku uprostřed oceánu, připlaval jiný a povídá smutně: „Nerad vám kazím radost, ale tohle, na čem jste, není žádný ostrov, nýbrž mina obrostlá chaluhami…!

Dvě děvčata na pustém ostrově. Jedna bruneta a jedna blondýnka. Po několika týdnech se rozhodly požádat o pomoc pomocí lahvové pošty. Za pár dní k nim připlula jakási láhev. Když ji celé říčné rozbalily, zjistily, že jde o tu samou láhev, kterou vypustily. Blondýnka začne brunetě nadávat. No jo, ty chytrá, víš proč nám to vrátili. Tys tam zapomněla napsat adresáta!!!

Blondýnka s brunetou jsou stále na pustém ostrově. Brunetě se podařilo vylovit klobouk. Obě se procházely po ostrově a přemýšlely, co budou dál dělat. „Hele, půjč mi ten klobouk alespoň na hodinu.“ „A co s ním budeš prosím tě dělat?“ „Sednu si támhle pod palmu a budu žebrat, abychom měly něco do začátku!“

Blondýnce s brunetou se na jejich pustém ostrově podařilo najít jeskyni s pokladem obrovské ceny. Blondýnka se začala radovat: „Sláva, jsme zachráněny. Za zlato si koupíme loď a pojedeme domů jako boháči!“

Život na pustém ostrově bývá někdy nuda. Na jednom takovém ztroskotali dva muži. Když jsou tam spolu asi týden, všimne si jeden, že je ten druhý nějak smutný a tak se ho ptá: „Co ti je, že jsi pořád tak smutný?“ „Stýská se mi po domově.“ Zní skleslá odpověď. „Ale prosím tě, mě se taký stýská a nic si z toho nedělám.“ „No jo, jenže my měli doma HOSPODU!“

Na dalším takovém ostrově ztroskotala jednou jedna mladá žena. Když tam strávila mnoho dlouhých týdnů a měsíců, všimla si, že k ostrovu plave trosečník. Dáma se zhrozila: „No to mám bezvadné vyhlídky – celý zbytek života strávit jen s jedním mužem!“

To jiná trosečnice, potom co po toužebném pohledu na moře spatřila plovoucího k ní ztepilého námořníka, ještě volala: „Zpomalte, mladíku, ať se mi moc neunavíte!!!“