Soutěžíme se Slonem...

Zajímá vás, kolik bylo soutěžících? Celkem 16, z toho 12 v 1.kategorii, 4 – škoda, že jen tak málo – v 2.kategorii.

Správné odpovědi 1.kategorie byly tyto: 1B,2C,3A,4C,5C,6A,7A,8A,9 – LODES, 10 – 17

Odpovědi v 2.kategorii měly být: 1C,2C,3B,4C,5C,6C,7A,8C,9 – 1 hodina 40 minut, 10 – a to vás nechám ještě přemýšlet, protože nikdo neodpověděl správně.Ale dám vám takovou nápovědu, podle níž už jistě uhodnete.Takže:

L31 – Ú28 – B31 – D30 – K31 – Č30 – Č31 – S31 – Z30 – Ř31 – L30 – ....tak už víte?

A nyní hodnocení: za každou správnou odpověď dostáváš bod, čili kdo odpověděl bezchybně, má 10 bodů, 9 bodů získal ten, kdo jedenkrát chyboval atd.

Výsledky 1.kategorie:

Šárka Jirmusová – 10, Tereza Hemzová – 10, Ivana Habrová – 10, Michaela Cvrčková – 10, Ondřej Lička – 9,Ivana Rodová – 9,Martin Leitkep – 9,Hynek Brandl – 9,Jana Neshybová – 8,Barbora Klimešová – 8,Lucie Fišerová – 8,Veronika Kandusová – 6bodů

Výsledky 2.kategorie: Lenka Fučíková – 9,Miroslav Táborský – 9,Karel Šulista – 9,Veronika Baštářová – 7bodů

Vaše odpovědi uschovávám, s případnými dotazy či reklamacemi se obracejte na mě.

2.kolo soutěže

1.kategorie

1.Bronz je

a)slitina mědi a železa

b)slitina mědi a cínu

c)slitina mědi a zlata

2.Velká čínská zeď byla postavena jako

a)obrana proti nájezdům kočovníků z Asie

b)přirozená hranice

c)ochrana proti záplavám, které každoročně sužovaly Čínu

3.Itálie leží

a)na Balkánském poloostrově

b)na Apeninském poloostrově

c)mezi Francií a Španělskem

4.Po smrti Jana Žižky se velení husitských vojsk ujal

a)Jiří z Poděbrad

b)Jan Želivský

c)Prokop Holý

5.Hudební skladba, která byla složena pro mši za zemřelé, se jmenuje

a)sonáta

b)rekviem

c)symfonická báseň

6.K Africe patří ostrov

a)Madagaskar

b)Grónsko

c)Sicílie

7.A přece se točí – řekl

a)Kryštof Kolumbus

b)Galileo Galilei

c)Mikuláš Koperník

8.Mohla si Božena Němcová svítit při psaní knih žárovkou?

a)ano, v době, kdy žila, již byla žárovka vynalezena

b)ne, zemřela před vynálezem žárovky

9.Nahraď všechny otazníky matematickými symboly (+ , – , * , :) tak, aby platila

rovnost:

32 ? 12 ? 4 ? 1 = 97

10.Najdi další číslo:

6 – 4 – 7 – 5 – 8 –

2.kategorie

1.Habsburkové byli

a)protestanti

b)muslimové

c)katolíci

2.Napoleon byl definitivně poražen

a)v bitvě u Lipska v roce 1813

b)u Moskvy Kutuzovem 1812

c)v bitvě u Lipan v roce 1814

3.Ve Francii proslul secesní plakátovou a knižní grafikou

a)Julius Mařák

b)Alfons Mucha

c)Jan Preisler

4.Kapitulací Japonska byla ukončena 2. světová válka. Stalo se to

a)2.9.1945

b)10.5.1945

c)11.11.1945

5.Syn spisovatele Antala Staška se jmenoval

a)Vladislav Vančura

b)Jan Otčenášek

c)Ivan Olbracht

6.Nejpoužívanějším jazykem na světě je

a)angličtina

b)čínština

c)němčina

7.Jericho je

a)poutní místo v Indii

b)starobylé město v Izraeli

c)původní název města Jeruzalém

8.Mohl se Jiří z Poděbrad dovědět během své vlády o objevení Ameriky Kryštofem

Kolumbem?

a)ano, bylo to za jeho vlády

b)ne, v té době ještě nebyl na světě

c)ne, v té době už nežil

9.Vyberte co nejméně z následujících číslic, aby součet byl přesně 100

5 17 19 37 41 46 50 66

10.Doplň 2 chybějící čísla

7 – 10 – 9 – 12 – 11 – –

Odpovědi odevzdávejte do schránky Slona, která bude po jarních prázdninách před sborovnou. Poslední termín odevzdání je pátek 14. února 2003. Přeji radost ze soutěže!

A je po Vánocích

Tak a jsme tu opět po čtrnácti dnech. Někdo je těžší, někdo lehčí. Někdo je tlustější, někdo hubenější. Někdo je vyšší, někdo menší. Někdo je smutnější, někdo veselejší. Někdo je šťastnější, někdo zarmoucenější. Takže všechno je OK jako obvykle. Vánoce proběhly jako každý rok, ale během prázdnin došlo komedie jedné záhadné změně, ke které kupodivu dochází každý rok. Píšeme trochu jinak. Do teď jsme byli zvyklí psát 2002, ale teď už musíme 2003. Co je to ale za divná čísla? Ale ano, jistě. Jde o to, že jsme všichni o kousek dál. Máme tu další rok. Ale letos jde už zase o obyčejnou klasiku. V posledních letech jsme měli takové krásné výjimky: 2000 – příchod k magickému letopočtu; 2001 – počátek nového milénia; 2002 – výjimečný souměrný rok. Od letošního roku zas jen normální roky s normálními letopočty. Jen do roku 2004 půjdeme asi se smíšenými pocity. Tento rok má být totiž termínem našeho vstupu do EU (Evropské unie). My jsme ale silní, proto se se vším hrdinně popereme. Proto Vám do dalších let přeji HODNĚ ÚSPĚCHŮ.

Kolík

Dostali jste to co jste si přáli?

Lukáš Habr: snoubord který jsem si přál jsem nedostal

Ivana Rodová: jsem moc šťastná, protože mi Ježíšek donesl rádio, které jsem si přála

Hynek Brandl: nový počítač jsem nedostal, ale ani mi to moc nevadí, protože jsem dostal spoustu jiných zajímavých věcí

Lucie Fišerová: knihy Kobry 11 mi Ježíšek nedonesl, ale dostanu je k narozeninám

Jiří Králík: dostal jsem vše, co jsem si přál, kromě kreditu

Lucie Wirglová: mobil, který jsem si přála, jsem dostala a k němu ještě 10 000 Kč kreditu

Tomáš Laitkep: kočka nebyla, ale za to byla hifi věž

Iva Mocharová: novou motorku jsem nedostala, ale ta stará mi ještě vystačí

Vánoční besídka

Většina z Vás se jistě zúčastnila vánoční besídky druhého stupně. A pokud tam někdo nebyl, tak pro toho je tady tento článek (přečíst si ho samozřejmě může i ten, kdo na ní byl).

Začátek byl po první vyučovací hodině a konec o půl jedné. Pořádajícími byli všichni deváťáci, kterým se program opravdu povedl. Nikdo ale není všemohoucí a proto jim pomohly ostatní třídy z druhého stupně. Šestá třída zaperlila s německou pohádkou O žabákovi, která sice byla pěkná, ale bohužel ji rozuměla jen podstatně omezená část publika. Sedmáci se rozhodli zabrousit do televize a sehráli (poněkud zdlouhavě) soutěž Nejslabší máte padáka. Osmá třída se zapojila dvojnásobně. Nejprve soutěží Desetkrát o korunu, která byla lehce zpřeházena a poté lehce erotickou scénkou Exhibicionista. Exhibicionista se setkal s velkým úspěchem, a to hlavně díky bezvadnému hereckému výkonu Karla Šulisty.

Ale deváťákům samozřejmě nemůžeme křivdit. Předběžná očekávání byla sice úděsná, ale vše se povedlo nad očekávání dobře. Původními moderátory měli být Roman Přikryl a Víťa Habr. Asi čtvrt hodiny před začátkem bylo ale rozhodnuto, že Víťa bude vystřídán Martinem Králíkem, který byl krátce po nemoci. Dvojice moderátorů vypadala rozhodně poutavě: Roman v saku a Martin v dlouhém „matrixovském“ plášti. Nejpovedenější částí celé besídky bylo bezkonkurenčně Disko na přání. Roman vždy před písní zabrousil mezi tanečníky, přečetl věnování a pak zakončoval slovy „Evžo pusť to!“ Této části se Martin jako moderátor neúčastnil. Zůstal v plášti, nasadil černé brýle a jako opilý duch bloudil mezi tanečníky a jenom občas se rozhodl svými pohyby zaujmout některou z tančících dívek, což se mu ku zlosti ostatních tanečníků celkem dařilo.

Letošní besídka byla ale důkazem, že i na moderní techniku se nelze stoprocentně spolehnout. Z této akce totiž byla pořizována fotodokumentace, ale jen do doby, než se vybyly baterie ve fotoaparátu. I když byly okamžitě vyměněny za nové čerstvě koupené, nebylo to nic platné, protože se okamžitě vybyly, takže byla nafocena jen část besídky.

Takže besídku mohu zakončit jen slovy: „Téměř dokonalé!“

Kolík

GRÁL

Slovo grál vychází ze starofrancouzského slova odvozeného z pozdně latinského gravalis, což znamená pohár nebo kalich. Kalich byl mytickou nádobou, ale spekulace historiků a řada všech možných výkladů těchto legend přivedla některé odborníky k domněnce, že grál skutečně existoval Podle některých by grál mohl být pohár, kámen, šperk, schránka na Kristův rubáš nebo jiná svatá relikvie.

Podle jiných je grál metaforou slibu nesmrtelnosti a vykoupení, který dal Bůh potomkům Adama a Evy po jejich vyhnání z ráje. Jinak používají středověké dokumenty výraz „saint Greal“ vedle výrazu „sang real“ (královská krev); jiní spatřují v mytickém poháru symbol dynastie, jejímž úkolem bylo uchovat božskou nádobu na věky.

Podle obecně přijímané tradice dostal Josef z Arimatie za úkol postarat se po ukřižování o Kristovo tělo. Po sejmutí z kříže bylo několik kapek krve, jež vytryskly z Kristova boku, zachyceno do kalichu. Po zmrtvýchvstání byl Josef obviněn, že pohřbené tělo odcizil. Byl uvržen do vězení. Za doby Vespasiana byl však omilostněn, odešel z vlasti a odcestoval do Evropy. S několika učedníky založil komunitu. Ta se scházela okolo stolu a vzpomínala na poslední večeře Páně. Jedna židle byla u stolu ponechána volná, aby si na ni mohl sednout budoucí ochránce grálu. Říkalo se jí nebezpečná židle, protože pokud se na ni někdo posadil neoprávněně, záhadně se zalkl. Od tohoto momentu se mýtus štěpí na několik výkladů: vyprávění si zdánlivě protiřečí, ale vždy je fascinující. Lenka Fučíková

Proč droga?

Tak tohle jste určitě viděli i slyšeli mnohokrát. Já pokládám stejnou otázku. Komedie k čemu to může být dobré. Likviduje to lidem život, zabíjí je to… – Ale i přes tato úskalí se komedie

požívání jakýchkoli drog přidává stále více lidí. Jedinou věc, kterou komedie drogám můžu říct dobrou, je to, že o nich jsou přinejmenším zajímavé písničky. Právě teď, když píši tento článek, mám na uších sluchátka a poslouchám písničky o marihuaně. Při tomto poslechu se mi hlavou honí mnoho otázek: Co v tom ti lidé vidí? Vždyť jim pak je stejně špatně, tak proč to vůbec berou?... Podle mě jsou drogy HNUS! HNUS! HNUS! Tak je prostě neberte, nebo dopadnete vážně blbě. Příkladů usmrcení drogou můžete najít mnoho, stačí jen otevřít oči a pochopit, že zábava se sehnat i jinak, než s pomocí nějakého svinstva.

Kolík

B o r o v ý les

Kam jdeš?“ Na jedno pivo!“ „A můžeš mi říct, proč mně nepřemlouváš?“

„Lidé říkají, že jsi flegmatik.“ „Mně je to jedno.“

Jde maminka s klučinou kolem trafiky. „Maminko, kup mi prosím cigarety, já chci kašlat jako tatínek!“

Je to černé a visí to na drátě. Co je to? Spálený elektrikář.

„To je mi líto, tetičko, že mi není líto, že už konečně jedeš pryč.

Dotaz policajta: „Prosím Vás, kolik je hodin?“ Deset deset.“ Děkuji, děkuji.“

Vtipná příloha VII

Tentokrát opět o sportu

„Divím se, že do národního mužstva nestavíme Elána.“ „Elána?“ „Vždyť v novinách pořád čtu, že když naše mužstvo hraje s elánem tak vyhrává.“

Malý Jarda je s tatínkem poprvé na fotbale: „Tati, proč všichni pořád nadávají tomu pánovi v černém?“ „To máš jako u nás doma, Jardo, když si písknu, tak je hned zle.“

„Na hokej dnes nejdu, stačí, že mě naštvala manželka.“

„Proboha od koho máš ty výrazy?!“ děsí se matka. „Od tatínka.“ „Já jsem od něj ještě nikdy taková slova neslyšela!“ „Doma možná, ale zkus s ním někdy jít na hokej.“

„Kamaráde, ten mistrák sis neměl nechat ujít. Jedna nalomená ruka, dvě nohy plné modřin, tři zuby venku, čtyři boule na hlavě, pět pohmožděných žeber a těch facek!“ „Prosím tě, a co na to rozhodčí?“ „No právě tomu se to stalo!“

„To byl ale krásný zápas,“ pochvaluje si manžel po návratu z hokeje, „Hráči byli ohromě rychlí a zápas měl mimořádný spád.“ „Pak ovšem nevím, proč se vracíš tak pozdě a pomalu!“ zklidňuje ho manželka.

„Tati, co dělá hokejista, když špatně vidí?“ „Rozhodčího.“

„Pane, co já už zažil utrpení!“ „To máte tak ukrutný život?“ „To ne, ale chodím na všechny ligové zápasy.“

Hokejista cestuje vlakem a průvodčí se ho ptá: „Budete přestupovat?“ „Nemluvte o tom tak nahlas, trenér o tom ještě neví.“

Trenér před zápasem: Tak jo, hoši, taktika je jasná: buďto vyhrajeme, nebo od pondělka jdete do práce.“

Manžel říká manželce: Hele, víš že mě v novinách veřejně pochválili.“ Jak to prosím tě?“ „Jen se podívej, píší tady, že na hokeji bylo 5 tisíc disciplinovaných diváků.“

Mladý hokejista přijde domů ze zápasu velice smutný a otec se ho ptá: „Co se stalo, prohráli jste?“ „Ale ne, od příště mám hrát za jiný tým.“ „Cože, oni tě prodali?“ „NE. Dali zadarmo!“

„Včera jsem viděl v televizi šest gólů.“To není možné, já tam byl a skončilo to tři nula.“ „No jo, ale každý dávali dvakrát.“

„Půjdeš zítra na hokej? Naši prý budou zkoušet novou taktiku.“ „Vážně? A jakou?“ „Zkusí hrát slušně.“

„Můj manžel se vyzná v hokeji,“ vypráví žena kamarádkám, „v neděli nám řekne, které družstvo rozhodně vyhraje a v pondělí vysvětlí proč prohrálo.“

Blondýnka pomáhá svému partnerovi s výstrojí při cestě na stadion. Těsně před odchodem se hokejista ptá: „ A na co prosím tě bereš k hokejce žehličku?“ „No přece na puky.“

Pan Hamáček sleduje večer v televizi hokej. Ale protože je z práce unavený, tak o přestávce mezi druhou a třetí třetinou usne. Zápas už dávno skončil a manželka svému choti ve snaze se jej probudit, třepe ramenem: „Vstávej, už je jedenáct!“ „A pro koho?“

Na hokeji křičí rozlícený fanoušek na sudího: „Ty lumpe, ty neřáde, počkej až se mi dostaneš do rukou!“ „Ale vždyť sudí píská dobře!“ napomíná ho vedle sedící muž. „To jo, ale chodí mi za ženou!“

Na hokeji se potkají dva kamarádi a jeden se udiveně ptá druhého: „Jak jsi prosím tě dokázal, aby tě manželka pustila na hokej?“ „Musel jsem jí půl hodiny chválit její nový klobouk.“

Výroky v ofsajdu

Když si dva fotbalisté nadávají, tak to je příklad dialogu. Kopaná je sport jako házená, kde se kope. Piš znamená, že má hned kopat gól. Nečistá hra je, když prší a potom je fotbalista špinavý. Gól nemůže rozhodčí uznat, dokut ho někdo nekopne. Naším nejlepším fotbalistou je Petr, protože má velkou ránu. Hraje neúnavně, že se moc neunaví. Fotbal nehraju. Mám nějak špatně ohnuté nohy. Když rozhodčí dostane pohlavek, vyloučí hráče a uzavře stadion, tak tomu se říká inzulín. Lékárnička je úplně prázdná, protože jsme celý den jen hráli fotbal. Fotbalisté dostávají za kopanou peníze, protože jsou jako byli dříve žoldnéři. Všichni hráči měli chuť a hráli jako leví. Hudebníci jsou mnohem úspěšnější než fotbalisté, protože pořád vyhrávají. Tatínek také býval fotbalistou. Teď už nesportuje, ale sportkuje. Břevno se setkává s žerdí na šibenici. Zahrál si jenom dva zápasy. První a poslední. Zeměpis je důležitý proto, abychom věděli, kde všude hrají naši fotbalisté. Starší fotbalista, který už dobře nevidí a neumí utíkat, se raději stane rozhodčím. Staří Sparťané prosluli svými ligovými boji. Interligent je fanoušek Interu Bratislavu. Tolik se kope, protože kopání je lehké. Na rozdíl od fotbalu dříve dobývali šance rytíři a žoldnéři. Brankář může góly dostávat, ale nesmí je pouštět. Hvězdy jsou na nebi, fotbalové nebo filmové. Brankář je poslední instalací mužstva. Ve fotbalu platí: „Z cizího krev neteče“. Fotbalisté nemají nohy do Q, ale do nuly. V novinách psali, že nejlepším hráčem na hřišti byl rozhodčí. Maminka nechce, aby tatínek byl rozhodčím, protože on si stěžuje, že nemá ani doma klid. Děda je optimista. Když ho omrzí fotbal, dívá se na hokej. Dívčí fotbalové družstvo se rozpadlo, protože holky nechtěly nosit stejné dresy. Náš okres je průmyslový.

Pokračování příště....